Tuhle výšivku jsem měla chuť si vyzkoušet už nějaký ten pátek. Jenže nebyl čas, příležitost, ani nápad na objekt, který bych vlastně měla vyšívat, a tak tenhle projekt zůstával v šuplíku. Až přišla pravděpodobně ta nejlepší příležitost v podobě projektu Ježíškova vnoučata a vánočního přání jednoho milého starouška. Přál si polštářek s květinovou výšivkou.
Pokud si o tomto projektu chcete přečíst více, přejděte na tento článek.
A teď už pokračujme s vyšíváním. Amišskou výšivku najdete na internetu většinou pod anglickým názvem Amish stumpwork nebo Chenille work, anebo také plushwork. Typicky se používá právě v květinových výšivkách, objevují se však i jiné přírodní či geometrické motivy. Výšivka je měkoučká, většinou se v ní používá několik barevných vrstev a vyšívá se běžně vlnou – odtud název „plushwork“, výsledná výšivka připomíná povrch plyšového zvířátka. Tady jsem udělala drobnou změnu a vyšívala jsem pletací přízí Sněhurka, která je tenčí než vlna. Čím tenčí přízí vyšíváte, tím dá výšivka více práce. Mně se však výsledný efekt líbí více, když pracuji s tenčím materiálem.
K vyšívání budete potřebovat:
- šablonu – můžete si koupit kovovou šablonu nebo si vystřihnout vlastní z tvrdého papíru
- vlnu nebo pletací či vyšívací přízi v několika barvách. Já jsem použila 2 barvy na střed, 4 na okvětní lístky a 4 na listy
- vyšívací jehlu
- látku, na kterou budete vyšívat – typicky pevnější materiál
- vyšívací kruh
- nůžky
Látku upevněte do vyšívacího kruhu a přiložte šablonu.
Začněte vyšívat střed šablony. A to tak, že jehlu provléknete z rubu na líc, přes šablonu na druhou stranu, ale poté se na rubu nevracíte na první stranu, nýbrž jehlu provléknete nahoru hned vedle vpichu, kterým jste ji vedli dolů. Tedy pokud bychom si stany šablony pojmenovali A a B, tak jehlu přivedete nahoru (líc) na straně A, přes šablonu a dolů (na rub) na straně B. Pak opět nahoru na straně B a přes šablonu dolů na stranu A. Pak opět nahoru na straně A a tak dále. Na druhé fotce vidíte rub výšivky.
Nejprve obšijte celý střed tak, aby šablona držela na místě.
Poté vyšívejte stejnou barvou tak, až je většina prostoru pro vyšívání zaplněna.
Do jehly navlékněte novou barvu a vyšívejte ve stejných místech vpichu, kde jste vyšívali první barvou. Nová barva by měla zcela zakrýt první barvu.
Teď se pusťte do okvětních lístků, vyšívejte stejným způsobem – na straně, na které jehlu zapíchnete směrem k rubu, ji také vytáhnete na líc.
Vyšijte celý lístek, pak i všechny ostatní.
Opět pohled na rub.
Navlékněte další barvu a vyšívejte tak, abyste co nejvíce překryli první barvu. Snažte se jehlu zapichovat do původních vpichů. A samozřejmě vyšijte celou květinu.
Takto pokračujte s dalšími barvami, já jsem použila celkem 4.
A teď seberte všechnu odvahu, protože na řadě je stříhání! Prostřihněte nejprve střed květiny, a sice tam, kde to nazančuje červený kruh.
Měla by vám vzniknout takováto huňata skorobambulka. Dbejte na to, abyste prostřihli opravdu všechny nitky.
Když máte hotový střed, pusťte se do lístků. Ty prostřihněte středem až úplně ke špičce.
Nyní je na čase vyjmout šablonu. Opatrně vytáhněte listy, střed až jako poslední.
Takhle vypadá hotová květina už bez šablony.
Stejným způsobem můžete vyšít další tvary, já jsem polštářek doplnila ještě o lístečky.
Bojíte se, že jednotlivá vlákna z výšivky vypadnou? To se nestane a hned vám řeknu proč. Pamatujete si, jak jsem vám říkala, že máte při překrývání barev vpichovat jehlu pokud možno do předchozích vpichů? Pokud to uděláte, nebo pokud budete dělat nové vpichy dostatečně blízko, vlákna jednotlivých vrstev se budou vzájemně držet, vlastně se tak trochu společně zacuchají. Kdybyste chtěli vlákna vytáhnout, budete se muset opravdu hodně snažit a budete je muset přestřihnout nůžkami nebo vytahat pomocí jehly. Sama o sobě vlákna tedy rozhodně nevypadnou.
