Domácí Modrotisk - Tvořivá Mama

Už opravdu dlouho jsem si přála vyzkoušet si modrotisk v domácích podmínkách a letos v létě se mi konečně podařilo si tohle přání splnit.

modrotisk

Miluju český folklór, především ten moravský, který mi koluje v žilách. Ráda jezdím na folklorní festivaly, zbožňuju ostatky, hody, téměř zapomenuté svátky, jako jsou třeba Lucky a především folklorní ruční práce. Obdivuju všechny lidové umělce s pevnou rukou, kteří dokáží malovat drobné ornamenty, zdobit vajíčka, vyšívat… a ačkoliv sama žádný umělec nejsem, občas nějaký ten ornament namaluju.

Doma mám pár věcí z modrotisku nebo látek, které ho imitují a ráda bych si jednoho dne ušila něco na sebe z modrotisku s vlastním vzorem, ale začala jsem s něčím jednodušším – rozhodla jsem se pro větší kus látky pomalovaný a potištěný různými vzory, které jsem naplánovala podle toho, na co je chci použít. Většina z nich budou jednoduché výrobky, jako tašky a kapsičky, možná nějaké složitější pouzdro či peněženka.

Hned na úvod bych chtěla poděkovat panu Dazingerovi z rodinné dílny Modrotisk Dazinger za laskavé svolení k použití fotografií z webu dílny v tomto článku. Odkaz na dílnu tu ještě několikrát uvidíte a pokud budete někdy v Olešnici, lze se zúčastnit exkurze v dílně.

Co je modrotisk

Modrotisk je technika barvení látek indigem, která sice pochází až z Číny, ale v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Rakousku a Německu se stala tradičním postupem, při němž se na látku nejdříve pomocí raznic nanese tzv. reserva nebo také pap či pop (základem je arabská guma a kaolín, ale přesné složení je tajemstvím každé dílny) a po zaschnutí se látka namáčí do indigové lázně. Počet máčení ovlivňuje tón barvy a principem modrotisku tedy je, že se pomalují nebo potisknou místa, která mají na plátně zůstat bílá, zbytek plátna se zabarví. Namáčením v kyselém roztoku potom dojde k odstranění reservy a místa pod reservou zůstávají v barvě látky.

V roce 2018 byl modrotisk zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Modrotiskové výrobky a krojové části z modrotisku jsou vidět na mnoha folklorních akcích po celé republice.

Pokud si chcete o modrotisku přečíst podrobněji, na konci článku najdete odkazy na několik zajímavých literárních zdrojů a jedno video.

Tradiční raznice a vzory

Tradiční raznice na modrotisk jsou velké, dřevěné (nejlépe z hruškového dřeva) a vzor se do raznice vyryje nebo vytvoří tenkými plechy a drátky. Vzory tradičního českého modrotisku jsou inspirované přírodou, nejčastěji uvidíte drobné vzory lístků a kvítků. Tím, že se nanášejí raznicemi, v nich je pravidelnost, protože se vzor opakuje. Kromě raznic s drobným vzorem jsou i raznice na borduru okrajů a rohů, které bývají bohatě zdobené.

Nejenže výroba raznic je umění samo o sobě, jejich používání také vyžaduje um a grif, jak můžete vidět na tomto videu z Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici:

Můžu si modrotisk obarvit doma?

Sice si můžete koupit indigo a zkusit si plátno obarvit sami, ale pokud chcete mít jistotu krásného a kvalitního obarvení, obraťte se na mdorotiskovou dílnu. Proces, kterým látka prochází v dílně, není zdaleka jen o barvení a nemyslím si, že by se v domácích podmínkách dalo dosáhnout stejně krásného a profesionálního výsledku. Plátno se máčí ve velkých zapuštěných nádobách s indigovým roztokem a barvíři v dílnách vědí, jak správně namíchat roztok, jak kontrolovat, zda se reserva v lázni nerozpouští, vědí, jak dlouho nechat namočené plátno oxidovat na vzduchu a kolikrát ho namočit. Umí zabránit vytváření skvrn na látce a správně plátno vyprat v octovém roztoku, aby se odstranila reserva.

V dílně vám plátno také vymandlují a domů vám přijde profesionálně obarvený výrobek. Vzhledem k náročnosti procesu, velikosti vybavení a nutným znalostem si doma modrotisk kvalitně neobarvíte. Máme ale to štěstí, že žijeme v zemi, kde má tato nádherná technika tradici a dvě dílny, které vám vaše modrotiskové výrobky profesionálně obarví.

Jak jsem na to šla já

Pokud také uvažujete o tom, že dáte domácímu modrotiskání šanci, popíšu vám, co a jak jsem udělala. Nebudu vás napínat, z výsledku jsem naprosto nadšená, i proto vím, že se o svůj postup mohu s čistým svědomím podělit. Doma vlastně provedete jen část procesu, což je malování vzorů tzv. reservou, látku vám pak potisknou v modrotiskové dílně. V ČR nám zbyly dvě takové rodinné dílny, já jsem si zvolila Modrotisk Dazinger v Olešnici, což je dílna, která se této technice v Olešnici věnuje už od první poloviny 19. století a kořeny tohoto řemesla v rodině sahají až do 16. století.

Ačkoliv můžete malovat i na vlastní látku, pokud má vhodné rozměry, rozhodla jsem se pořídit látku i reservu v dílně a pak jim ji zaslat k obarvení.

V následujícím návodu vám ukážu, jak jsem první část procesu – plánování vzoru a nanášení reservy – provedla v domácích podmínkách, jak vypadá vzor namalovaný i nanesený různými druhy razítek, a také bych ráda upozornila na některá úskalí a chyby, které jsem udělala, takže vy už nemusíte.

Co budete potřebovat

100% bavlněné nebo lněné plátno
tiskařskou reservu neboli pap
nádobu na reservu
razítka
tenké štětce
dlouhé pravítko
tužku
podložku pod plátno

Koupila jsem si 3 metry bavlněného plátna o šířce 80 cm. Pomalovat a potisknout tento rozměr mi dalo dost práce a zabralo dost času, ale z plátna mám v plánu šít několik výrobků a chtěla jsem si vyzkoušet různá razítka a namalovat několik ornamentů.

Reservy jsem koupila 1 dl, což podle dílny vystačí na 5 m plátna. Mně jí zbyla zhruba polovina. Pokud vám nějaká zbyde, dejte pozor na to, že nesmí zmrznout.

Nádobu na reservu volte tak velkou, aby se do ní vešlo vaše největší razítko a mohli jste v ní pohodlně namočit štětec. Doporučuji spíš širší nádobu s nižšími okraji.

Razítka volte spíš tvrdší a s vysoko vyřezávanám vzorem (čím větší mezera mezi tiskovou plochou razítka a rovným základem razítka, tím lépe). Bramborová razítka se nedoporučují a za sebe nemohu doporučit ani silikonová razítka (reserva na nich vůbec nedrží). S měkkými pěnovými razítky je práce trochu komplikovaná, ale jde to, nejvíce se mi osvědčila dřevěná razítka, i když ani na nejsou ideální. Zatím se mi nepodařilo sehnat dostatečně vysoká razítka, se kterými bych pro účely modrotisku byla úplně spokojená. Pokud víte, jak vypadají raznice na modrotisk, které mají jemňoučké vzory vytvořené z tenkého plechu nebo dřeva, tak takto vysoký vzor jsem u menších razítek prostě nesehnala. Jaké problémy mohou nastat s razítky pro domácí použití, vám ukážu přímo v návodu.

Štětce doporučuji co nejtenčí a alespoň dva. Můžete také malovat třeba špičatou špejlí, párátkem nebo tubou se špičkou, mně se nejvíc osvědčily právě tenké štětce.

Podložku pod plátno potřebujete potřebujete proto, že reserva plátnem prosáhne a podložka ochrání stůl, podlahu nebo jinou plochu, na které pracujete. Případně prosáklá reserva se však dá jednoduše setřít.

modrotisk

Jak na domácí modrotisk

Nejdříve je dobré si plátno pořádně vyžehlit. Ať žehlím, jak chci, nikdy nemám plátno úplně bez skladů a v průběhu práce se občas někde zmuchlalo, což je vidět i na fotkách.

Plánování a rozměření

Pokud chcete tisknout malými razítky nebo malovat malé pravidelné vzory, je potřeba si udělat osnovu. Dílna doporučuje nechat 3 cm od všech okrajů nepotištěné. Nejdříve jsem tedy po všech čtyřech okrajích plátna naměřila body 3 cm od kraje a spojila je čárou (červená čára na fotce), tím jsem měla naznačené okraje, za kterými jsem netiskla a nemalovala, jen jsem je používala na zkoušku nekterých razítek.

Razítka jsem chtěla nanášet v rozestupu 5 cm, takže jsem po délce plátna na obou stranách naměřila body vzdálené od sebe 5 cm (modré body na fotce). Tyto body jsem nespojila čárou, později si budu pomáhat pravítkem.

Pokud chcete kromě tiskání malovat ornamenty nebo cokoliv jiného, naplánujte si, kde budou. Je dobré mít v plánu konkrétní účel a volit vzor a plochu podle velikosti (u šití pamatujte na to, že potřebujete přídavek na švy).

Předkreslení

Rozhodně nejsem takový machr, abych zvládla malovat rovnou reservou, takže jsem si všechny ornamenty předkreslila tužkou. Pokud se bojíte, že po nabarvení zůstane tužka na bílých místech, tak nezůstane.

Tohle byla moje obvyklá poloha při předkreslování – plátno roztažené na stole a já jsem na něm téměř ležela. Díky tomu jsem měla asi nejlepší možnou kontrolu nad pravidelností a tím, aby bylo všechno hezky v rovině.

Malování

modrotisk reserva

Před malováním je potřeba si dobře rozmíchat reservu. Mně se nejvíc osvědčilo prostřepat láhev s reservou, protože když jsem ji nejdřív nalila do nádoby a až potom míchala, nikdy nebyla úplně perfektně rozmíchaná. Dobře rozmíchaná reserva má jednotnou světle zelenou barvu, jako vidíte ve vrchní části reservy na fotce. Ve špatně rozmíchané reservě uvidíte stopy tmavě zelené jako ve spodní části reservy na fotce.

Reserva je sice ředitelná vodou, ale po pár pokusech ji naředit pár kapkami vody jsem zůstala u neředěné, protože s ředěnou se mi špatně malovalo a vzor se rozpíjel. Do nádoby jí nalijte vždy spíše méně, po nějaké době na vzduchu začne houstnout. Ani potom ji ale neředím.

Pod plátno položte podložku, která bude chránit plochu. Postačí starý ubrus nebo prostěradlo.

modrotisk

Namáčím vždy jen špičku štětce a často ho utírám, aby se mi nestalo, že při přiložení štětce na plátno vykápne velká kapka. Přesto bych příště volila ještě tenčí štětec než ten, který vidíte na fotce.

Zkusila jsem malovat také špejlí se špičkou – to mi přijde vhodné pro nanášení malinkých teček, pro malování čar se mi špejle neosvědčila.

Po domalování jsem nechala všechny ornamenty pár hodin zaschnout, než jsem se pustila do razítkování.

Razítkování

K razítkování je dobré reservu rozetřít v tenčí vrstvě po ploše a pak do ní namočit razítko. Jinak hrozí, že se reserva dostane i do mezer vzoru a na podložku razítka a vzor se neobtiskne správně. U některých razítek se mi to dařilo lépe než u jiných. Silikonová razítka jsem vyřadila hned na začátku, reserva na nich vůbec nedrží.

modrotisk

Penší pěnová razítka (např. malinká srdíčka) se mi neosvědčila vůbec, z jakéhokoliv vzoru byla neforemná kaňka. Na větší pěnová razítka jsem reservu nanesla štětcem.

modrotisk

S většími pěnovými razítky se mi docela dařilo, ale nanášení reservy štětcem byla zdlouhavá práce.

Nejvíce jsem pracovala s malými dřevěnými razítky. Ta sice taky nemají dostatečně hluboko vyrytý vzor a reserva se občas dostávala do mezer, ale chtěla jsem tisknout spíš drobnější vzory. A tady přišlo opět na řadu dlouhé pravítko. To jsem přložila ze značce 5 cm na jedné straně plátna a pak ke stejné značce na protilehlé straně. Potom jsem namáčena razítko a tiskla vždy po 5 centimetrech.

U razítek s kulatou podložkou jsem si udělala nahoře drobnou značku, abych věděla, kde je vrchní strana vzoru a měla razítko správně naročené.

modrotisk

K razítkům jsem pak ještě přimalovala tečky štětcem.

modrotisk

U ornamentů jsem dávala pozor na odstup od razítkovaného vzoru.

Razítkované vzory jsem také nechala pořádně zaschnout. Na tomto kusu látky jsem pracovala po částech po dobu 3 dní.

Chyby

V celém procesu jsem se dopustila několika chyb. Na některé si dám příště pozor, s jinými budu bojovat dále, protože nemám ideální vybavení. I přes následující chyby jsem ale s výsledkem spokojená a domácí modrotiskání si plánuji zopakovat.

Chyby v plánování

Představovala jsem si, že mi práce půjde rychleji. Neměla jsem úplně představu, co vše to obnáší a tak jsem si předkreslení ornamentů i malování reservou naplánovala na jeden den. Nakonec mi jen naměření okrajů a vzdáleností pro tištěné vzory zabralo hodně času a předkreslení ornamentů ještě víc. Počítejte s tím, že ruce i záda potřebují pauzu. Malování ornamentů reservou bylo velmi dlouhé, protože jsem chtěla malovat opravdu přesně, drobné vzory a tenké linky. Nejnáročnější pro mě však bylo razítkování. Nemám velké raznice a každý vzor je tak samostatné razítko. Nejenže bylo potřeba dávat pozor na to, jestli se mi nepohnulo pravítko, ale musela jsem také pokaždé znovu namočit razítko do reservy nebo na něj nanést reservu štětcem. Příště si práci naplánuji tak, abych počítala s tím, že mi po částech zabere několik dní.

Tlustá vrstva reservy

Občas jsem bojovala s tím, že jsem v nádobě měla příliš tlustou vrstvu reservy. I když jsem namáčela razítka opatrně, často reserva zaplnila i prostory mezi vzorem. V takovém případě jsem musela mezery projet štětcem a reservu odstranit. Nevýhodou je, že jakmile se reserva jednou do mezery dostane, podruhé se tam dostane ještě snadněji. Nejlepším řešením je razítko umít a nechat vyschnout, což samozřejmě přeruší celý proces. Toto by částečně řešilo použití profesionálních raznic, které mají vzor vyšší.

Řešení v domácích podmínkách mám dvě. Reserva se na razítko dá nanést štětcem, což je ale ohromně časově náročné, zvláště pokud tisknete na větší kus látky. Ideálním řešením je podle mě najít nádobu, po jejímž dně půjde reserva dobře rozetřít v tenké vrstvě, aby stačilo razítko jen přiložit. Já jsem používala plastovou dózu od zmrzliny, se kterou se mi sice pracovalo dobře, ale reserva se na jejím dně nedá rozetřít a má tendenci se držet v jednom „chumlu“.

Špatně rozmíchaná reserva

Asi u třetího ornamentu jsem si uvědomila, že nemám perfektně rozmíchanou rezervu. Bylo to poznat ze samotné reservy v nádobě, která neměla úplně jednolitou barvu, i z reservy, která už stihla na některých ornamentech zaschnout (výrazně nejednotná barva). Řešení? Vše jsem přemalovala novou vrstvou. Navíc jsem upustila od míchání reservy až po nalití do nádoby a rozhodla se raději protřepat láhev s reservou, to se nakonec ukázalo jako ideální pro dosažení jednolité barvy.

Nevhodná razítka

Razítkům jsem se už venovala přímo v návodu. V domácích podmínkách ideální razítka asi neseženu, ale i s těmi, která mám, se dá hezky pracovat. Na základě instrukcí dílny jsem všude nechala 3cm okraje a na nich jsem si zkoušela, jak některá razítka tisknou.

Rozpitý vzor a ukápnutí

Zatímco k ukápnutí barvy došlo na 3 metrech látky jen jednou, s rozpitým vzorem jsem bojovala vícekrát. Někdy to bylo následkem toho, ze se reserva dostala do mezer vzoru (bylo jí na razítku moc a i v místech, kde být nemá), jindy to bylo tím, že jsem zkoušela reservu naředit malým množstvím vody. Příště už ji rozhodně ředit nebudu a jak se vyvarovat reservy v místech, kde být nemá, jsem popsala výše. Co ale tedy dělat se špatně natisknutým vzorem nebo ukápnutou reservou? Nic. Je potřeba se s tím smířit nebo je zakomponovat do vzoru.

Odeslání k barvení.

Když bylo vše pořádně suché, látku jsem poskládala do balíčku a odeslala do dílny Dazinger k obarvení. Nezapomněla jsem přiložit papír s údaji pro zaslání obarveného plátna na mou adresu. Za pár týdnů mi přišla zásilka na dobírku a konečně jsem se mohla podívat na výsledek své práce.

modrotisk

Zpracování a péče o modrotisk

Modrotisk se dá použít na všechny projekty, na které je vhodné 100% bavlněné plátno – polšťářky, tašky, sukýnky do folklorních tanečků…

Z mé látky budou nákupní tašky jako je tahle, pár kapsiček na drobnosti, peněženky a jednoduchá pouzdra.

Pokud chcete, aby vám modrotisk vydržel dlouho krásně barevný, je dobré ho prát v ruce v mýdlové vodě a nedávat do sušičky. Hlavně ze začátku je potřeba ho máchat v několikrát vyměněné vodě a do posledního máchání přidat trochu octa. Modrotisk nepereme s jiným prádlem, protože pouští přebytečnou barvu. Dále se modrotisk lehce škrobí a žehlí se z lícové strany lehoučce navlhčený a s párou.